Výskyt interferencí – u izolačního skla z plaveného skla mohou vzniknout interference ve formě spektrálních barev. Optické interference jsou charakteristickým jevem překrývání dvou nebo více světelných vln při setkání v jednom bodě.
Zobrazují se ve více nebo méně silných barevných zónách, které mění svoji polohu při tlaku na tabuli skla. Tento fyzikální jev je zesilován rovinnou rovnoběžností povrchu skla. Tato rovinná rovnoběžnost zajišťuje nedeformovaný průhled. Interference vznikají náhodně a nedají se ovlivnit.

Pokud si koupíte levné nekvalitní okno, tak toto okno bývá většinou ošizené na výztuhách, které jsou uvnitř okna a nejsou vidět. Může se proto stát, že po určité době se okno začne křivit a přestane těsnit. V tomto případě už ho pak nedokáže seřídit nikdo, protože tyto změny jsou nevratné. 
Dalším problémem může být kování. To je nebezpečné ihned, protože většinou, z hlediska úspory, je tam nižší počet uzavíracích bodů. U pozáručního servisu jsme již narazili na okna, kde místo pěti uzavíracích bodů byly pouze dva. A to je již velký problém. 
Dále mohou v oknech chybět bezpečnostní pojistky. Například pojistka proti špatné poloze kliky. Pokud tam je a Vy máte křídlo v poloze otevřeno, nemůžete ho vyklopit. Pokud tam pojistka chybí, můžete to udělat, ale v takovémto případě Vám okno zůstane viset jen na jednom, spodním pantu. Dospělý člověk, pokud s tím vůbec počítá a nepřekvapí ho to, je snad schopen toto okno udržet. Pokud to udělá dítě nebo senior, může ho to zabít nebo v lepším případě vážně zranit.
Tyto i jiné případy mohou okna zlevnit, otázka, zda je to řešení i pro vás.

Označení skel je na meziskelním rámečku. Jedná se pouze orientační údaj, přesný údaj o složení daného dvojskla je v dodacím listě výrobce dvojskla.

Například jedna osoba vydýchá v průběhu jedné hodiny do okolního vzduchu 50 až 100 g vody, podobně dýchají i pokojové květiny. Dále vlhkost vzniká v kuchyni při vaření nebo mytí nádobí, v koupelnách při mytí, koupání nebo sprchování, při sušení vlhkého prádla apod. Nezanedbatelný vliv na tvorbu vodních par má i technický stav budovy (vlhké zdi, podlahy). Hlavně domy v starších zástavbách mají porušenou izolaci proti půdní vlhkosti nebo ji nemají žádnou.

V případě, že uvažujete nahradit stará okna okny WIPLAST, doporučujeme použít skla alespoň se součinitelem prostupu tepla U=1,1 W.m-2.K-1, (nebo ještě lepší U=1,0 W.m-2.K-1 ), kde se dosahuje podstatné snížení „pocení“ skel ve srovnání se skly s U=1,4 až 2,7 W.m-2.K-1 , které se používali dříve.

Ke snížení „pocení“ skel pomáhá také zajištění lepšího proudění ohřátého vzduchu z radiátorů kolem skla
(zvednout žaluzie nebo odhrnout záclony, odstranit květináče z okenních parapetů a podobně).

Dodržováním zásad správného větrání podle našich doporučení v „Ošetřování a údržba oken…“, je možné podstatně snížit „pocení“ skel, ale úplně jej odstranit nelze nikdy, fyzikální zákony platily a budou platit i nadále, nezávisle na lidské vůli. 

Proč nastal nárůst výskytu kondenzátu vodních par na vnitřní tabuli dvojskla po výměně starých oken za nová? Vše je způsobeno dokonalým utěsněním okenního otvorů, kdy u starých oken docházelo až k nepřirozené cirkulaci vzduchu způsobené různými štěrbinami a netěsnostmi. Tím se snižovala vlhkost vzduchu v místnosti, protože vlhký vzduch se dostal ven z místnosti. Výměna starých oken za nové – dokonale těsnící okna přináší jiné požadavky na větrání novými okny.

Kondenzace na vnějších plochách (rosení).
Za určitých předpokladů se může na vnějších plochách izolačního skla vyskytovat na návětrné straně nebo směrem do místnosti rosa. Tvorba rosy na tabuli izolačního skla směrem do místnosti je určena hodnotou U, vlhkostí vzduchu a vnitřní a vnější teplotou. Orosení tabulí skel je podporováno omezenou cirkulací vzduchu, záclonami, květináči, žaluziemi, podlahovým vytápěním, nevhodným uspořádáním topných těles atd.
U izolačního skla s obzvlášť vysokou tepelnou izolací se může krátkodobě tvořit rosa na návětrné straně skla tehdy, když je vnější vlhkost (venkovní relativní vlhkost vzduchu) velice vysoká a teplota vzduchu je vyšší , než teplota povrchu okenní tabule.

Kondenzace na vnějších plochách (rosení).
Za určitých předpokladů se může na vnějších plochách izolačního skla vyskytovat na návětrné straně nebo směrem do místnosti rosa. Tvorba rosy na tabuli izolačního skla směrem do místnosti je určena hodnotou U, vlhkostí vzduchu a vnitřní a vnější teplotou. Orosení tabulí skel je podporováno omezenou cirkulací vzduchu, záclonami, květináči, žaluziemi, podlahovým vytápěním, nevhodným uspořádáním topných těles atd.
U izolačního skla s obzvlášť vysokou tepelnou izolací se může krátkodobě tvořit rosa na návětrné straně skla tehdy, když je vnější vlhkost (venkovní relativní vlhkost vzduchu) velice vysoká a teplota vzduchu je vyšší , než teplota povrchu okenní tabule.

Rosný bod izolačních dvojskel - co je to rosný bod?
        
Vznik kondenzátu vodních par (rosení nebo pocení) na sklech je přirozený jev, závislý od několika fyzikálních faktorů ale nezávislých na firmě WIPLAST ani jiných výrobcích plastových, dřevěných nebo jiných moderních oken.
Jsou to tyto faktory:
 
1. venkovní teplota
2. vnitřní teplota v místnosti
3. vlhkost vzduchu v místnosti
4. tepelný odpor dvojskel

Jejich vzájemné působení určuje, kdy se objeví kondenzát na oknech (viz graf).
Za stavu když jsou okna již namontována, je možné ovlivnit toto „rosení“ jenom dvěma způsoby:
-upravit vnitřní teplotu v místnosti
-snížit vlhkost vzduchu v místnosti lepším větráním – to je nejúčinnější způsob.

Efekt dvojskel
Izolační sklo má okrajovým spojem uzavřený objem vzduchu/plynu, jehož stav je v podstatě určen barometrickým tlakem vzduchu, výškou výrobního závodu nad normální nulou (NN), jakož i teplotou vzduchu v době výroby.
Při vestavbě izolačních skel v jiných nadmořských výškách, při změnách teploty nebo při kolísání vnějšího barometrického tlaku (tlaková výše nebo níže) vznikají krátkodobě konkávní nebo konvexní prohnutí jednotlivých tabulí a tím i optická zkreslení. V různé míře se mohou vyskytovat také vícenásobná zrcadlení na povrchu. Tyto zrcadlící se obrazy mohou být znatelnější, pokud je např. pozadí zasklení tmavé nebo pokud jsou tabule pokoveny. Tento jev je fyzikální zákonitostí všech izolačních jednotek